Středeční doprovodný program vrcholil seminářem CLEAR-UP - Lepší vnitřní prostředí s nižší spotřebou energie, kde byla diskutováno zajištění kvalitního vnitřního prostředí v budovách s ohledem na jejich energetickou náročnost.
Diskutujicí byli prof. Karel Kabele, Dr. Jakub Kolařík z Technické univerzity v Dánsku, Dr. Heiko Ulmer ze společnosti Applied Sensor v Německu a Jean-Luc Savin z francouzské společnosti Aereco.
V úvodní prezentaci prof. Kabele připomněl, že dříve se na energii v budovách hledělo zejména s ohledem na vytápění. Uvedl, že dnes již stavíme budovy s velmi nízkou potřebou energie na vytápění a projevují se tak ve výsledné spotřebě jiné energie. Největší nedostatky z hlediska úspor jsou v přípravě teplé vody. Zopakoval, že posuzování energetické náročnosti budov zahrnuje vytápění, chlazení, větrání, umělé osvětlení a přípravu teplé vody. Nezahrnuje jiné spotřebovávané energie, například pro technologie v budovách, energie na pohon výtahů apod.
Jmenoval nástroje snižování energetické náročnosti:
Dr. Kolařík ve své prezentaci mimo jiné uvedl, že kromě jiného by nás vnitřní prostředí v budovách mělo i motivovat k návratu a stimulovat. Uvedl a doložil na citovaných výzkumech, že nekvalitní prostředí v budovách je čtvrtý nejčastější „zabiják“ (po HIV, podvýživě a nekvalitní pitné vodě).
Při výměně vzduchu menší jak 20 L/(s*os.) je podle Kolaříka vysoké riziko projevu syndromu nemocné budovy (SBS – Sick Building Syndrome).
Jmenoval dvě stěžejní normy pro kvalitu vnitřního prostředí v budovách:
Popsal metodu nastavení míry výměny vzduchu v budově podle výzkumu, který stanovil závislost míry větrání a procentu nespokojených uživatelů budovy s jejím vnitřním prostředím. Výměna vzduchu se pak projektuje podle „akceptovatelného počtu nespokojených obyvatelů“.
Dr. Heiko Ulmer mimo jiné představil typy senzorů pro sledování kvality vnitřního prostředí. Mezi hlavní typy patří senzory měřící koncentraci CO² a senzory měřící koncentrace jiných škodlivin. Na příkladech dokladoval, kde má smysl sledovat kvalitu vnitřního prostředí senzory CO². Jsou to prostory, kde jediným nebo dominantním zdrojem škodlivin je přítomnost osob. Produkce CO² a jiných škodlivin osobami spolu totiž přesně koreluje. Druhý typ senzorů je třeba využít tam, kde produkce škodlivin nesouvisí s pobytem osob, ale například s technologiemi v budovách nebo s přenosem škodlivin z vnějšího prostředí.